V Českej republike je niekoľko "kandidátov" na titul megalit. Sú to väčšinou samostatne stajace menhiry. Naznámejšie z nich sú Kloboucký pastýř a Kounouské kamenné řady. Ich výpis ukazuje nasledujúca tabuľka:
| č. | Lokalita | Nabližšie mesto, obec | Miestne meno |
Stav | Litológia kameňa |
| [1] | Chabry | Praha 8 | Zkamenělý sluha | + - |
buližník |
| 2 | Horoměřice | Praha-západ | +** | pieskovec | |
| 3 | Družec | Kladno | Zkamenělec | +* | pieskovec |
| [4] | Rakovník | Kamenná panna | +* | pieskovec | |
| 5 | Drahomyšl | Žatec o. Louny |
Zkamenělý mnich |
+* | kremenitý pieskovec |
| 6 | Selibice | Žatec o. Louny |
+(p) | Krušnohorská rula | |
| [7] | Droužkovice | Chomutov | Generalsteine | + + |
pieskovec |
| 8 | Březno | Postoloprty | Zakletá panna | +(p) | kremenitý pieskovec |
| [9] | Louny-zap předměstí |
? | ? | ||
| [10] | Louny-zap Glásrovo pole |
+ | ? | ||
| [11] | Slavětín | Peruc o. Louny |
Baba | + - |
železitý pieskovec |
| 12 | Hřivčice | Peruc o. Louny |
+** | pieskovec | |
| [13] | Klobouky | Slaný o. Kladno |
Zkamenělý pastýř | + | železitý pieskovec |
| 14 | Kvílice | Slaný o. Kladno |
Boží sloup Boží muka |
(+) | pieskovec ? |
| 15 | Dřínov | Slaný o. Kladno |
|||
| [16] | Slaný | Slanská hora | +(p) +** |
kremenec | |
| 17 | Vinařice | Vinařická hora | +(p) | kremenec | |
| 18 | Ledce | Kladno | U dvou kamenů | + + |
železitý pieskovec zlepenec |
| 19 | Jemníky | Kladno | U kamene | +(p)** | železitý pieskovec |
| 20 | Skůry | Slaný o. Kladno |
U kamene | - | železitý pieskovec |
| 21 | Kamenný most | Slaný o. Kladno |
U kamene | + | železitý pieskovec |
| [22] | Hradíštko u Sadské |
+(p)** | ? | ||
| [23] | Kersko | Mělník | +* |
|
| Legenda | |||
|---|---|---|---|
 |
+ | kameň existuje | |
| - | kameň neexistuje | ||
| (+) | kameň nie pôvodný | ||
| + + + - |
dva kamene | ||
| (p) | povalený alebo premiestnený kameň | ||
| * | rozporné umiestnenie | ||
| ** | pôvod kameňa rozporná | ||
| [] | na lokalite Kelti |
Kloboucký pastýř.
 |
Je jedným z najznámenjších menhirov v českej republike. Je vysoký 3,5 m a v literatúre sa sponína už pred 150 rokmi. Stojí v hĺbke 0,5 m na bielom mäkkom pieskovci. Pri výskume podložia boli objavené kamene udržujúce jeho stabilitu, no nie je vylúčené, že pochádzajú zo 6. frbruára 1852, keď sa menhir vplyvom vlhkosti naklonil a miestni obyvatelia ho znovu vztýčili. Bolo zistené, že najbližie miesto, kde sa nachádza a kde sa tažil materiál totožný s materiálom menhiru jepri obci Páleč 5 km výchone od menhiru. |